Představenstvo ČKA opět jednalo o aktuální podobě velké novely stavebního zákona
Představenstvo ČKA se na svém jednání 2. června zabývalo nejnovějším vývojem projednávání 13., tzv. velké novely zákona č. 283/2021 Sb. Vyslechlo si výklad komplexního pozměňovacího návrhu poslankyně Zuzany Ožanové (tisk 67/11), který je Poslaneckou sněmovnou aktuálně projednáván ve 2. čtení, a zabývalo se novým zněním těch částí návrhu, které ČKA i ve společném memorandu s ČKAIT označila za sporná či nedostatečně srozumitelně formulovaná.
Pro připomenutí: ČKA již v prosinci 2025 při seznámení s poslaneckým návrhem, posléze vedeným jako sněmovní tisk 67/0, vyjádřila nesouhlas se zvoleným procesním postupem mimo standardní legislativní proces. Ve svém vyjádření z 23. ledna pak ČKA sice podpořila předložený návrh jako celek a ocenila snahu o systémovou úpravu reagující na dlouhodobě identifikované problémy aplikační praxe, ale zároveň upozornila na množství konkrétních ustanovení, která byla z hlediska ochrany veřejných zájmů a výkonu povolání autorizovaných architektů v tehdejší podobě problematická a vyžadovala věcnou korekci. Následně se spolu s ČKAIT shodla na cca 12 konkrétních výhradách vůči tehdy známému textu novely.
Po seznámení se s aktuálně projednávaným textem KPN představenstvo konstatuje, že vedle přetrvávající výhrady k vlastnímu procesu přípravy velké novely, lze ocenit výrazný posun v návrhu, jako je zavedení institutu městského architekta do legislativy, posun Politiky architektury a stavební kultury z nezávazné proklamace na kritérium pro rozhodování úřadů, zavedení požadavků na kvalitu a krásu vystavěného prostředí sídel, rozvíjení jejich identity, tvorba kompaktních měst krátkých vzdáleností, ochrana nezastavitelného území i zachování povinnosti zpracovávat projektovou dokumentaci rodinného bydlení a rekreace autorizovanými osobami.
V diskusi byla vyjasněna další dosud vytýkaná ustanovení, zejména:
- použití požadavků na výstavbu s ohledem na technickou, funkční a ekonomickou proveditelnost tak, aby jejich výklad a povinnost jejich uplatnění nebyly zjevně nepřiměřené přínosům, které tyto požadavky sledují,
- možnost odchýlení se od ÚPD dle § 193 odst. 2, pokud nedojde k narušení veřejných zájmů ani k dotčení práv jiných osob či
- vyjasnění postavení autorizovaných inspektorů v procesu kolaudace.
ČKA považuje za zásadní chybu, že projednávaná novela i vládní politika rezignují na skutečně plošnou podporu bydlení v území, zejména dostupného, a soustředí se pouze na hromadné bydlení nad 10 000 m2. Větší podpoře bydlení by napomohlo zařazení staveb pro bydlení malého rozsahu do novely – viz poslanecký návrh poslance Kolovratníka, podporovaný komorami a SMOČR. Za problematické ČKA dále považuje, že v KPN není definován požadavek na zpracování byť zjednodušené dokumentace pro provádění stavby u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci, že jsou zúženy požadavky na přístupnost a bezbariérové užívání staveb pouze pro osoby se zdravotním postižením, nikoli obecně pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, a že nebyl zohledněn požadavek na povinné zpracování dokumentace skutečného provedení stavby jako vybrané činnosti, přestože ji požaduje zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí.
Slabinou novely stavebního zákona také je, že v oblasti územního plánování potvrzuje stávající těžkopádný systém, který je jedním z důvodů zpomalené výstavby. Do stavebního zákona jsou novelou implementovány některé změny, které naše územní plánování přibližují evropskému standardu, jako je přenesení procesu pořizování do samosprávné působnosti, zjednodušení procesů a další úpravy. Nejde však o systémovou změnu odstraňující dosavadní formalistický přístup k plánování rozvoje.
Jako zásadní pro úspěch projednávané novely vnímá ČKA zvládnutí přechodu zaměstnanců obecních a krajských úřadů a dotčených orgánů do nového systému Úřadů rozvoje území krajů tak, aby nebyla ohrožena probíhající řízení. Současně Komora podporuje další prohloubení digitalizace stavebního řízení a využití AI v povolování staveb. ČKA i nadále nabízí odbornou spolupráci při vývoji stavební legislativy, zejména u očekávaných novel prováděcích vyhlášek. Výsledek projednávání v Poslanecké sněmovně bude Komora dále sledovat.